Celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006.
Nachází se v nadmořské výšce 655 metrů její vrcholová vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 18 metrů. Na ni nás zavede 79 dřevěných schodů
Rozhledna nad Valašskými Klobouky je označována třemi názvy: Na Finiši, U Cyrila Bureše i rozhledna Královec. Ať tak či tak uvidíte odtud jižní Valašsko jako na dlani.
Bývalou správní budovu firmy Baťa, populární Jedenadvacítku, nelze ve Zlíně přehlédnout. Ve své době po dobudování na konci 30. let 20. století to byla druhá nejvyšší budova v Evropě. Měří do výšky 77,5 metru, je 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká. Je sídlem Krajského i Finančního úřadu, turistům ovšem volně přístupná a také zaslouženě hojně navštěvovaná.
Architektonicky čistá zámecká budova ukrývá bohatě zařízené interiéry ve stylu baroko, rokoko, empír a biedermeier. Jsou vybaveny sbírkami porcelánu, orientálních předmětů i množstvím předmětů denní potřeby. Nejcennější sbírkou je ovšem rozsáhlá kolekce obrazů z 16.–19. století se vzácným souborem děl nizozemského malířství a pracemi významných českých autorů. Působivý autenticky dochovaný interiér zámecké kaple je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož sochy zdobí i celoročně přístupnou zámeckou zahradu.
Hrad Brumov plnil od počátku svého vzniku významnou strážní, obrannou a sídelní funkci při vstupu do Vlárského průsmyku, který byl odedávna přirozenou spojnicí mezi Povážím a Pomoravím. Byl zbudován na JV výběžku vrcholového hřbetu s místním názvem Židáky v místě, pod nímž několik údolních průchodů postupně ústí do strategicky důležitého Vlárského průsmyku.
Samotné dějiny hradu zjišťovány jsou obtížně z důvodu ztráty vlastního archivu v 18. a 19. století a vycházejí z poznatků archivů jiných a z archeologického průzkumu.
Předpokládá se, že předchůdcem hradu byla dřevěná ostrožna z 12. století. Samotné založení hradu se datuje podle dostupných poznatků někde do let 1210 – 1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. v pozdně románském slohu. Stavbě nejspíše vévodila mohutná hranolová věž a součástí byla asi i honosná hradní kaple, což dokládají nálezy bohaté architektonické výzdoby jako tympanon, hlavice portálu a jiné. Brumov patří k nové síti zeměpanských hradů a stává se správním, vojenským a soudním centrem jedné z nově vznikajících oblastí, tzv. provincií.
Luhačovice jsou největší moravské lázně s dlouhou tradicí lázeňské léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím, ve kterém se snoubí krásná příroda a typická architektura. Každou hodinu zde vyvěrá na povrch 15 tisíc litrů minerální vody, kvůli které proudí do Luhačovic řada návštěvníků z celého světa. Luhačovické prameny jsou totiž považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě.
Historie pramenů sahá do 17. století a od této doby bylo na území Luhačovic “objeveno” celkem 16 kyselek a jeden sirný pramen. Nejznámějšími minerálními prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 – 12 °C. Luhačovické vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým
Město Luhačovice leží v jihovýchodní části České republiky, ve Zlínském kraji. Rozkládá se v údolí, jehož nadmořská výška je minimálně 250 m. n. m.
První písemnou zprávu o Luhačovicích známe z roku 1412. To však neznamená, že by Luhačovice byly teprve osídleny. Nejstarší historická zmínka související s touto oblastí se váže k Prakšicím a Biskupicím a je z roku 1140.
Je cílem častých procházek, odpočinkovou a klidovou zónou. Je vhodná pro pěší výlety, cykloturistiku, in-line bruslení, rybaření, koupání, relax a další zábavu. S Luhačovicemi je propojena Jurkovičovou alejí, podél níž jsou vybudována odpočívadla, sportoviště i občerstvení. Na přehradu můžete přijet také netradičně vyhlídkovým vláčkem z centra Luhačovic, což ocení především děti. Přehrada byla delší dobu vypuštěná, v současné době je už plná vody, odbahněná i zarybněná.
Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanějším turistickým místem celé Moravy.
Každoročně k nám zavítá víc než 600 000 návštěvníků, v roce 2016 to bylo rekordních 668 303 osob. V rámci 15 českých zoo nám v návštěvnosti patří druhé místo.
Sídlí v areálu ZOO Zlín.
Historie zámku Lešná je úzce spojená s historií dříve slavného moravského hradu Lukova. V roce 1724 získal hrad a celé lukovské panství rakouský hraběcí rod Seilernů. Na Moravě však téměř nepobývali, hrad chátral a v roce 1793 byl už neobyvatelný. Seilernové proto začali hledat prostor pro stavbu nového sídla. Zvolili si návrší na dohled od původního hradu Lukova, místo zvané Lešná.
Výstavba celého areálu začala v roce 1804 a budovy rostly postupně. Vznikla zde stavba určená k chovu bažantů, která sloužila i jako obydlí správce bažantnice. Do roku 1807 byl dokončen původní lešenský zámek. Šlo o dvoupodlažní budovu, která měla v přízemí i v horním patře jednadvacet oken. Hraběcí rodině zde sloužilo pět pokojů.
KONTAKT
Jelenovská 099, Valašské Klobouky, ČR
+420 736 650 550
rezervace@jelenovska.com